Během posledních třech měsíců se pár vybraných jedinců účastnilo potápěčského kurzu kvalifikace P* pod vedením zkušených instruktorů nejen z řad zaměstnanců Univerzity Obrany ale také z partnerských potápěčských klubů, které jsou součásti Svazu potápěčů České republiky v rámci výcvikového systému CMAS (Conféderation Mondiale des Activités Subaquatiques). Konal se tak po dvouleté pauze kvůli hygienickým opatřením související s virem covid-19.

Kurz byl zahájen hodinami teorie na učebně, po kterých následovaly hodiny praxe v bazéně Lužánky.
,,Na teoriích jsem se zděsil, jak velké nebezpečí potápění představuje. Že to není jenom o prozkoumávání dna a čvachtání se ve vodě, ale že k tomu potřebujeme hodně znalosti od anatomie svého těla, přes fyzikální zákony, po bezpečnostní směrnice a možné úrazy a nemoci. Po první hodině v bazéně s výstrojí jsem si ale uvědomil, že pokud budu dodržovat určitá pravidla, můžu se nebezpečí s přehledem vyhnout. Největší problém jsem měl s vyrovnáváním tlaku ve středouší. Nakonec jsem ale přišel na jednoduchý způsob, který funguje vždycky,'' řekl čerstvý samostatný potápěč svobodník David Procházka, který je studentem prvního ročníku Fakulty vojenských technologií UO.

Na bazéně se účastníci kurzu učili a později zdokonalovali v základních dovednostech. Jako například: sestavení výstroje, vylití masky pod vodou, vyrovnání trimu, sdílení automatiky, bezpečné vynášení partnera na hladinu a následovná první pomoc a mnoho jiné. ,,U potápění není kam spěchat, někdo potřebuje více procvičování a jiní jsou od začátku jako ryby ve vodě. Důležité je, aby v tom každý postupem času našel vášeň a zdokonaloval se ve svých potápěčských dovednostech. Pro čerstvé potápěče není zkušeností nikdy dost, je potřeba chodit neustále do vody. Vždy se může naskytnout nějaký problém, a proto se v kurzu učíme reagovat na různé krizové situace. Ať už svépomocí nebo s pomocí partnera. Opakováním se to zautomatizuje a pak problém, na který znám řešení není problém ale pouze menší komplikace. Nestačí se naučit teorii, je třeba tomu rozumět,“ mnohokrát opakoval předseda Klubu potápěčů UO Jindřich Holopírek z Katedry ženijních technologií UO.
  
Nesmí se ovšem opomenout důležitost absolvování sportovní prohlídky, bez které se kurz potápění nedá absolvovat. Téměř všechno potápěčské vybavení bylo zabezpečeno klubem potápěčů Univerzity Obrany, bez čehož by se tento kurz nemohl uskutečnit.

Po úspěšném zvládnutí testu z teorie mohli být vojáci připuštěni k závěrečným pěti ponorům ve volné vodě v lomu Hostěradice. Což se uskutečnilo o víkendu 14. a 15. května. První potopení ve volné vodě absolvovali účastníci s instruktorem jeden na jednoho, aby si zvykli na studenou vodu, opadl z nich stres a instruktor mohl v případě problému rychle zasáhnout. Pak pracovali v buddy týmech se svým kamarádem s dohledem instruktora, který je přezkušoval z dovedností, které jsou v podmínkách k získání osvědčení P*. V neděli po odjezdu rybářů bylo k vidění velké hejno kaprů, okouni a další podvodní živočichové. Krom zvířat lze v tomto lomu pod vodou zahlednout vodníka, ponorku Kursk, vrak lodi, deskovou hru potápko nezlob se, zrcadlo, truhlu s pokladem a další. Po posledním ponoru následovala přísaha, kterou zakončilo slavnostní plácnutí instruktorovou ploutví.
V lomu se k začínajícím potápěčům přidala i zkušenější studentka pátého ročníku FVL rotmistryně Pavlína Hrazdilová, která úspěšně dokončila kurz P**.

,,Hodně silným zážitkem byl první ponor, který mi tuhle aktivitu otevřel. Ten nepopsatelný pocit, že člověk může bez problému dýchat pod vodou a pohybovat se bez potíží ve všech směrech, mě přímo přinutil pokračovat dál. Rozhoně se chystám v nebližší době na další ponory. Dostal jsem doporučení na lom Výkleky, kousek od mého rodiště. Moc se na to těším,'' podotkl student prvního ročníku FVT svobodník Tomáš Hrabčík.
 
,,Očekával jsem od toho, že si vyzkouším, jaké to je být rybou, a nemýlil jsem se. Opravdu jsem se to během necelých 3 měsíců naučil. Osobně jsem neměl s žádnou disciplínou větší problém. To jsem si tedy myslel ve vyhřátém bazénu. Poté, co jsem si zkoušel v 9° vodě sundat masku a začaly mi mrznout oční víčka, jsem se přesvědčil o opaku. Mám problém s chladem. Ale i přes tento drobný diskomfort jsem v pořádku dokázal kurz dokončit. Do budoucna doufám, že budu pokračovat v objevování dalších podvodních dobrodružství a případně si i rozšířím kvalifikaci. Ale to uvidíme časem. Myslím, že můžu mluvit za všechny, když řeknu, že díky vedení kurzu a instruktorům, byl tento kurz velmi obohacujícím zážitkem, na který nikdy nezapomeneme, a zároveň v nás probudil lásku k něčemu pro nás kompletně novému," zhodnotil student druhého ročníku FVL desátník Matěj Trš svou zkušenost s potápěním.